Denní potřeba je stanovena v rozmezí 40–150 mg na den. Pro ženy v produktivním věku na 100 mg, pro kuřačky na 150 mg a měl by být přijímám nejméně v 5 dávkách. Člověk je odkázán na jeho dodávku konzumací potravin, nejlépe v přirozené formě – v zelenině a ovoci.
.jpg)
Jeho nedostatek se v dnešní moderní době projevuje především celkovou únavou, sníženou výkonností, pomalou rekonvalescencí, náchylností k infekcím či zhoršením hojení ran.
Mnohé studie naznačují možný ochranný účinek v prevenci kardiovaskulárních nemocí, katarakty a některých nádorů.
Největšími přirozenými potravinovými zdroji jsou tedy zelenina a ovoce. Nejvyšší koncentrací se pyšní šípky, rakytník řešetlákový (šťávy), černý rybíz, paprika, brokolice a citrusy. Vzhledem ke zkonzumovanému množství považujeme za významný zdroj i brambory, zelí, špenát, kapustu či rajčata.
| Zelenina/ ovoce mg/100 g | Zelenina/ ovoce mg/100 g |
| Šípky 750 | Angrešt 66 |
| Rakytník 255 | Pomeranč 70 |
| Paprika zelená 150 | Brambory nové 23 |
| Paprika žlutá 185 | Brambory k jaru 8 |
| Paprika červená 240 | Zelí červené 60 |
| Brokolice 170 | Zelí bílé 40 |
| Černý rybíz 166 | Kapusta růžičková 96 |
|
Jahody 70
|
Rajčata 25 |
Zdroj: www.nutriservis.cz
Vitamin C reaguje se vzdušným kyslíkem, proto je velmi citlivý a jeho ztráty při zpracování potravin mohou být značné. Způsob přípravy potravin bohatých na tento vitamin je tedy pro uchování co nejvyšší koncentrace zásadní. Vysoké teploty, délka přípravy a nevhodné nádobí (měď a železo) se podílí na jeho ztrátách. Za nejvhodnější úpravu lze považovat úpravu v páře, při které dochází ke ztrátám kolem 5-10 %. Se zvyšující se teplotou při úpravě (pečení, smažení), kterou jsou pokrmy připravovány, se zvyšují i ztráty. Dlouhé máčení, zbytečné krájení, dlouhé vaření je ještě potencují. Krátkým předvářením zeleniny (např. blanšírování) lze enzymatickému rozpadu vitaminu C zabránit. Ideální je (pokud je to možné) konzumovat zeleninu a ovoce, jež jsou největším zdrojem vitaminu C, syrové.
Autor: Mgr. Jana Eliášová
