Lymfatický systém, lymfatické otoky

Co je to lymfatický systém, lymfa, lymfatické uzliny?

Lymfatický systém je důležitý pro obrannou reakci organismu proti infekčním vlivům a nádorovým onemocněním. Lymfatický systém je soubor orgánů, který brání člověka před vznikem infekce, někdy se ji trefně říká čistička odpadních látek.

Lymfatický systém brání tělo před nádory a infekcemi.

Lymfatický systém představují lymfatické cévy a lymfa - míza, která je shromažďována v tomto systému z celého těla a odváděna zpět do krve. Než se do krve míza dostane, projde soustavou lymfatických uzlin vnořených do lymfatických cév, které odpad a infekční složky roztřídí a reagují na ně. Míza je bělavá tekutina, která je tvořena bílými krvinkami, bílkovinami a tuky.

Lymfatické uzliny – kde jsou?

Lymfatické uzliny jsou vnořené do lymfatických cév v určitých předem daných anatomických lokalitách (krk, podpaží, třísla atd...). Fungují jako filtry dané oblasti kůže či sliznice. Dochází v nich k reakci na cizorodé tělu nevlastní látky, které se dostanou kůží či sliznicí do těla.

Lymfatické uzliny jsou filtrem zadržujícím cizorodé látky.

Tyto cizorodé látky zjednodušeně vyvolávají zánětlivou reakci v lymfatické uzlině, která spočívá v tvorbě protilátek a specifických bílých krvinek. Důsledkem je zbytnění uzliny a nepropouštění cizorodých látek dále do těla, pokud se tak ale stane, zbytní další lymfatické uzliny, které pacient hmatá jako zvětšené. Stejně  se chová nádorová buňka, která se zase v lymfatické uzlině množí a ta roste zcela zaplněná nádorovou hmotou.

Nemoci lymfatického systému

Většina z nás samozřejmě ví, že v těle existuje krevní oběh. O tom, že existuje současně i oběh lymfatický, nemá mnoho lidí ani potuchy. Jak jsme si již řekli, jde o síť lymfatických cév a vmezeřených mízních uzlin, které shromažďují lymfu z celého těla a odvádějí ji zpět do krevního oběhu. Jejich správná funkce má velký význam v obraně proti nádorům a infekcím.

Obrázek: Mízní systém (lymfatický systém) - lymfatické cévy a lymfatické uzliny v nákresu.

Lymfatickým otokům říkáme lymfedémy.

Pokud tento systém špatně pracuje, ať už z příčin vrozených nebo získaných, dochází k městnání lymfy a vzniku otoků, kterým se odborně říká lymfedémy. Léčba takového otoku musí být komplexní. Pokud se onemocnění neléčí, otoky se zhoršují, začnou končetinu deformovat a kůže přestává fyziologicky fungovat, prosakuje jí lymfa a vznikají různé výrustky tzv. brdéčky. Vrcholem je tzv. elefantiáza - tedy sloní noha – lymfatickým otokem zesílené a tvarově zdeformované dolní končetiny.

Lymfatické otoky

Lymfedém je otok některé části těla bohatý na bílkoviny, způsobený změnami v lymfatické cirkulaci. Příčin lymfedému může být celá řada, rozdělit je lze na primární a sekundární.

Foto: Lyfedém dolní končetiny do podoby elefantiázy - sloní nohy.

Primární lymfedém

Primární lymfedém je takový lymfatický otok, jehož podkladem je vrozené postižení lymfatických cest. Příčina postižení nebývá známá. Většinou se jedná o chybný vývoj lymfatických cest, kdy lymfatické cévy v určitém úseku chybí, nebo je snížen jejich počet, nebo je porušena jejich funkce. Primární lymfatický otok se může objevit záhy po narození (do 1. roku věku), je možný i výskyt během puberty, těhotenství nebo po úraze.

Sekundární lymfedém

Sekundární lymfedém  může být způsoben útlakem lymfatických cév (nádorem – nádor prsu, dělohy, nádory v dutině břišní), přerušením cév (úraz, chirurgický zákrok), obstrukcí cévy (nádorem, parazity) nebo zánětem lymfatické cévy (infekce, ozáření). Typickým příkladem tohoto typu lymfedému je otok horní končetiny po operacích při nádorech prsu u žen s odstraněním lymfatických uzlin v podpaží. Postihuje až 1/4 žen po operaci. Objevuje se někdy po měsících, někdy i po letech od operace.

Vyšetření lymfatického systému

Dá se lymfatický systém nějak vyšetřit a zjistit, zda některá část lymfatického systému chybí? Ano, lymfatický otok se vyšetřuje tzv. lymfoscintigrafií -  to je vyšetření lymfatických cest, prováděné  na oddělení nukleární medicíny stříknutím radionuklidu do podkoží (ten se dostává do mízního systému) a postupným snímkováním příslušné časti těla.

Důsledky lymfatického otoku

Bez ohledu na příčinu lymfedému dochází k hromadění mízy v mízních cestách, rozšiřování cév a nefunkčnosti chlopňového systému. Tím dochází k poruše transportu mízy, která se hromadí v dané oblasti a tato se pozvolna zvětšuje. Dochází k poruše látkové výměny mezi krevním řečištěm, buňkami a mezibuněčnými prostorami, snižuje se i obranyschopnost dané oblasti. Nahromaděné bílkoviny vyvolávají místní zánětlivou reakci. Konečným stavem lymfedému je oteklá, tuhá, nefunkční končetina, laicky nazývaná sloní noha či ruka.

Čím se liší lymfatický otok od běžného otoku?

Ničím, každý otok je vždy alespoň částečně lymfatický, ale  rozdíl je v příčině.

Běžný otok na rozdíl od lymfedému vymizí.

Ten  lymfatický má příčiny výše definované, kdežto ostatní otoky (po píchnutí hmyzem, alergický otok atd...) jsou většinou prchavé.

Je lymfatický otok vyléčitelný?

Ne, pouze léčitelný.

Je nutné si uvědomit, že lymfedém jakéhokoliv stádia a etiologie představuje konečné stádium postižení lymfatického systému a je NEVYLÉČITELNÝ, pouze dobře LÉČITELNÝ.
Rozvojem otoku byly již vyčerpány veškeré kompenzační mechanismy, které má organismus k dispozici. Postižení je tedy v určitém smyslu nevyléčitelné. Neznamená to, že je neléčitelné. Existují léčebné postupy, které mohou zlepšit stav postižené oblasti, zlepšit kvalitu života a zabránit mnoha dalším komplikacím. Toto musí pacienti na počátku léčby lymfedému vědět a aktivně na léčbě spolupracovat. Léčebné postupy u lymfedému vychází ze znalostí vyvolávající příčiny, mechanismů vzniku a dalšího rozvoje otoku.

Léčba lymfedému

Konzervativní léčba: lymfatické masáže, bandážování, cvičení

Základem léčby lymfedému je konzervativní postup léčby, který zahrnuje metody fyzikální a doplňkovou medikamentózní léčbu. Takto propracovaný systém komplexní fyzikální terapie probíhá u lymfedému ve dvou etapách.

V první etapě (intenzívní léčba) je cílem redukce otoku. Probíhá manuální lymfodrenáž alespoň 1 hodinu denně ve specializovaných centrech, následuje přístrojová presoterapie a bandáž vrstveným elastickým obinadlem. Současně pacient 2x denně cvičí s bandáží. Fáze redukční probíhá nejméně 4 týdny, lépe 6 týdnů, ošetření se provádí zpravidla 5x týdně.

Po redukci otoku během 6týdenní léčby nastupuje terapie udržovací.

Po stabilizaci objemu končetiny nastupuje etapa druhá (udržovací léčba). Tato etapa je u pacientů s lymfedémem dlouhodobá, resp. celoživotní. Manuální lymfodrenáž v centrech se provádí s menší frekvencí, denně by jí měl provádět zaškolený rodinný příslušník. Přístroj provádějící sekvenční presoterapii se předepisuje pacientům domů, aby mohli provádět udržovací léčbu. Nedílnou součástí efektivní terapie je denní nošení kompresivní punčochy nebo návleku, udržovací cvičení a intenzívní péče o kůži postižené oblasti. Pravidelné kontroly u lymfologa jsou součástí léčby a aktivního přístupu pacienta.

Bandážování u lymfatických otoků

Bandážování postižené oblasti je nedílnou součástí komplexní terapie lymfedému. Cílem vrstvené komprese je udržení zmenšeného objemu končetiny, dosaženého kombinací předchozích technik. Používají se speciální elastická obinadla, technika bandážování je poměrně náročná a musí ji provádět vyškolený pracovník. Bandáž se ponechává na končetině celodenně a po dosažení stálého objemu končetiny je možné ji vyměnit za kompresní punčochy nebo pažní návleky.

Cvičení u lymfedému

Nedílnou součástí komplexní léčby lymfatického otoku je cvičení s bandáží pod dohledem rehabilitačního pracovníka. Po zaškolení je možné cvičit individuálně. Ke cvičení se využívají míčky, tyče či pružné gumy. Cílem cvičení je posílení a protáhnutí svalů postižené končetiny, zvýšení kloubní pohyblivosti. Význam cvičení spočívá v urychlení toku lymfy z postižené oblasti díky opakovaným svalovým kontrakcím a relaxacím, nesmí se však jednat o cvičení rychlé, dynamické, jednostranně zatěžující postiženou oblast.

Chirurgická léčba lymfatických otoků

Chirurgické řešení lymfedému je indikováno pouze u omezeného množství pacientů a má přesně stanovené indikace. Je vyhrazena pacientům s pokročilou elefantiázou – sloní nohy, paže, kde se provádí snesení zbytnělého podkoží a následně se transplantuje kůže zbavená podkožní vrstvy. Jedná se o náročný chirurgický zákrok, který neřeší podstatu onemocnění, ale jeho následky. Navíc kosmetický efekt zákroku není příliš uspokojivý. Další možností jsou mikrochirurgické výkony, které spočívají v rekonstrukci stávajících lymfatických cév nebo se zbývající lymfatický systém napojí na žilní systém. Jedná se o náročný chirurgický výkon, vyžadující erudovaného specialistu, cévního chirurga. Nezbytnou podmínkou je částečně vyvinutý lymfatický systém.

Léky na lymfatické otoky

Pouze doplňkovou léčbou lymfedému je užívání léků. V celkové terapii lymfedému se osvědčuje podávání proteáz (enzymy štěpící bílkoviny), flavonoidů (rostlinná barviva zlepšující prokrvení a stabilitu žilní stěny) a dalších léků. O jejich užívání rozhoduje specialista pro léčbu lymfatických otoků. Často užívaná diuretika nemají v léčbě lymfedému své opodstatnění. Při komplikacích lymfedému (růže, plísňové infekce a další) je důležitá včasná léčba celkově podávanými léky s cílem zabránění opakování onemocnění.

Péče o kůži při lymfedému

Péče o kůži je nezbytnou součástí komplexní léčby lymfedému.

Nezbytností je péče o kůži v místě lyfedému, protože suchá kůže s trhlinami je vstupní branou infekce.

Spočívá v promašťování a zvláčňování kůže v postižené oblasti hydratačními mléky, krémy nebo masťovými základy. Suchá kůže s drobnými, téměř neznatelnými trhlinkami a narušenou kožní bariérou může být vstupní branou infekce. Velmi pečlivě je nutné se starat o meziprstní prostory a o kožní záhyby. Hrozí v nich riziko plísně a následně prasklinami při neléčené plísni dochází k šíření bakteriálních nemocí - růže (erysipel).

Časté infekce – růže (erysipel), plísňová onemocnění kůže

Časté infekce patří do obrazu typického lymfedému. Trvalým problémem je opakující se bakteriální infekce – růže (erysipel), která daný stav ještě zhoršuje. Klinicky se projevuje typickými příznaky (zimnice, teplota, třesavka, občas i nevolností). Po několika hodinách se daná oblast stává bolestivou, objevuje se zarudnutí a prohlubuje se otok postižené oblasti. Včasné podání antibiotik je důležitou prevencí šíření infekce a zhoršování otoku. Plísňová postižení meziprstních prostor a nehtů mohou být vstupní bránou dalších infekcí. Komplikují a oddalují léčbu základního onemocnění, stejně jako další infekce bakteriální nebo virové.

Komplikace lymfedému

Lymfatické kožní puchýřky a samovolné vytékání lymfy z drobných puchýřků patří k dalším komplikacím lymfedému. Jsou způsobeny enormním roztažením lymfatických cév. Mezi změny chronického charakteru patří lymfostatická verukóza (brdéčky). Vypadají jako drobné tuhé čočkovité kožní výrůstky lokalizované na prstech nebo i bércích. Nádorové komplikace v terénu lymfedému jsou naštěstí vzácné, ale mohou se objevit. Vyskytují se v terénu dlouhotrvajícího lymfedému.

Více o léčbě: Lymfatické masáže

Předchozí článek Péče o nohy – suchá pedikúra

Další článek Lymfatická masáž