Jak vám potvrdí každý běžec, ale i fyzioterapeut, u běhu je nejdůležitější věcí, kde si u výběru musíte dát zvláště záležet, běžecká obuv. Ano, když se rozhodnete a nevíte, jestli vás to vůbec může bavit, můžete napoprvé vyběhnout doslova v čemkoliv. Ale to pak také můžete přiběhnout s krvavými, sedřenými patami a radost ze sportu, který by vás mohl bavit, je tatam. Proto opravdu běžecké období s neběžeckou obuví neprodlužujte. Zdravotní důsledky by mohly být na kloubech, svalech a páteři mnohem větší, než ona krvácející pata. Zvláště, budete-li běhat na pevném povrchu. U běhu je i komfort opravdu důležitý. Můžete se tak plně soustředit na své tělo, dech, pohyb nohou, ne na něco tlačícího v botě.
Podrobně jsme o výběru běžecké obuvi (v našem případě tréninkové silniční) psali před 4 lety v článku: Jak vybrat správně běžecké boty.
V tomto předchozím článku je spousta užitečných detailů pro výběr bot, které již nyní neopakujeme. Stávající text by vás měl vést ke kontrole techniky a postavení chodidel při každé nové koupi běžeckých bot. Jak je totiž patrné z textu a videa, žádná situace netrvá věčně. Ideální je, když se dřívější chybné postavení postupně zlepšuje.
Výměna bot by měla přijít zhruba po 800-1000 km
Žádné běžecké boty nejsou navěky. Neměli bychom v nich překročit 800-1000 km, u mé váhové skupiny zhruba 1200 km. Běžecký deník si nevedu, ale takových 1000 km už v nohách a svých prvních běžeckých botách budu mít. Na ty mimochodem nedám dopustit, to jsou mé nejpohodlnější boty, ve kterých dokonce zvládám nenáročnou turistiku.
Kontrola diagnostiky došlapu po 4 letech
Kromě potřeby nových bot mě do běžeckého obchodu přiváděla zvědavost, zda jsem nějak zapracovala na své technice, na postavení chodidel. U techniky a postavení chodidel skutečně došlo ke zlepšení, kdy jsem se při běhu nejen narovnala, ale hlavně levá noha se zcela dostala z mírně pronačního postavení do správného, u pravé se míra pronace oproti dřívějšku zmenšila. Slečna Bára, která diagnostiku vedla, doporučila tentokrát i kvůli správnému postavení levé nohy vyměnit mé první běžecké pronační boty za neutrální.
Zkoušecí martyrium
A pak začalo pro mě to pravé martyrium. Kolegyně z módního speciálu to už důvěrně znají. Nemyslím si, že bych v tomto měla nějaké neženské geny, ale asi bych nejraději přišla k hotovému a odnesla si plně sedící věci bez zkoušení.
V tomto však musí běžec v sobě vydolovat trpělivost. Jakékoliv uspěchání, zbrklost ve snaze to mít rychle za sebou, se vám totiž vrátí při prvním běhu v nových botách jako bumerang.
Původně jsem si naivně myslela, že ukážu své předchozí běžecké boty, ty zelené, a řeknu: „Přesně tyhle chci.“ To však mělo 2 zádrhely. Jednak už obchod tuto značku nevedl, a pak už jsme nechtěli pronační obuv.
Bára nám nosila jedny boty za druhými a já zkoušela tak dlouho, až jsem se skutečně propracovala k obuvi, kde mně vůbec nic nevadilo, tedy necítila jsem jakýkoliv diskomfort. A to nejen na lavičce, ale i při běhu, proto je v obchodě nakreslena krátká běžecká trať.
V brněnském Triexpertu si připadám opravdu jako zákazník
Je opravdu naprosto běžné, že nové boty vybíráte i s diagnostikou dobrou hodinu a personál v Triexpertu je nesmírně vstřícný a jedná se o špičkové profesionály. I když se rekreačně věnuji více sportům, tak při výběru běžecké obuvi si připadám nejvíce jako zákazník a někdy mně až připadá, jako by personál měl větší zájem vybrat pro mě co možná nejlepší obuv, než já sama.
Hlavní problémy nabízených bot
Abyste měli představu, s čím vším se můžete setkat, namátkou uvedu, díky čemu jsem musela někdy danou obuv odmítnout:
- Příliš velký drop, rozdíl mezi výškou paty a špičky, kdy mně připadalo, jako by na špičce už žádná podrážka nebyla, velmi mně to při běhu znejišťovalo.
- Tlak úvazu tkaničky nahoře na noze byl pro mě příliš pevný, pociťovala jsem malý prostor pro nohu, ale při mírnějším napnutí zašněrování jsem naopak cítila nestabilní nohu v botě.
- Prošití kolem šněrování, které když bylo dále od středu, mně a u nohy s počínajícím vbočeným palcem o něj drhlo.
- Největší svůj pocitový problém jsem zaznamenala u nezpevněné látkové špičky, kdy mám o 2 čísla běžeckou botu větší a noha se v ní necítila stabilně. Podle toho jsme pak boty vybírali, kdy zůstaly pouze 2 se zpevněnou přední částí. Protože jedny z dvojice byly pronační, z výběru nám tak vyšly vítězné běžecké boty neutrální se zpevněnou špicí.
První běh v nových botách
Ještě téhož dne jsem se boty rozhodla vyzkoušet v akci. Běželo se mně hodně těžce, ale to bylo zřejmě z důvodu velkého pracovního vytížení a stresu. Měla jsem i špatný čas. Prvního půl kilometru jsem vnímala přední šev kolem tkaniček, mám vyšší klenbu, ale po půl kilometru jsem si začala připadat, jako bych tyto boty vlastnila odjakživa.
Další den byla situace úplně jiná, kdy jsem na necelých 6 km měla o téměř 3 minuty lepší čas. Na boty jsem se již plně adaptovala, vůbec jsem je nevnímala.
Běhu a běžcům ZDAR!
P.S.: Mimochodem ještě jeden důvod jsem k návštěvě běžecké prodejny měla. Zjistila jsem, že boty nejsou vše, co nutně k běhání potřebuji, ale o tom až v dalším článku.
Autor: MUDr. Jana Martincová