Inzerce

Kniha Žena po 40 - zdravý životní styl po 40

Jak podpořit naši imunitu? Vitamínem D! V jakém jídle ho najdeme?

Správně fungující imunitní systém je nezbytný pro lidské zdraví a pohodu. Velké množství výzkumů ukazuje, že nedostatek některých živin může oslabit náš imunitní systém, snížit naši imunitní odpověď. Když tělo postihne infekce, čelíme stresu, nebo jakýmkoliv zdrojům znečištění, nároky na příjem určitých složek stravy, včetně těch posilujících imunitu, se zvyšují.  

Opravdu jenom vitamín C má vliv na imunitu?

Historicky se dával do souvislosti s naší imunitou především vitamín C. Znáte jistě příběhy námořníků z období rozvoje mořeplavby. Důsledkem jejich dlouhých cest a jednostranné stravy (lodní suchary, sušené maso, rum a voda) docházelo ke vzniku nemoci z nedostatku vitamínu C (kurdějím, scorbutu).

Vitamín C se vyskytuje převážně v šípku, černém rybízu, červené paprice, listové zelenině, citrusovém ovoci, kiwi, papáji, brokolici, růžičkové kapustě a zelí.

Dnes ale víme, že vitamín C je pouze jednou ze složek, které lidská imunita k normálnímu fungování potřebuje. Dalšími jsou vitamíny A, D, E, B6, B12 a folát (kyselina listová), zinek, železo, měď a selen. I malý nedostatek každé z nich může narušit naši imunitu. I když všechny plní svou specifickou úlohu, nejsilnější vliv na podporu imunity má mimo vitamín C právě vitamín D a zinek.

Co způsobuje nedostatek vitamínu D?

Vitamín D a jeho nedostatek byl v minulosti spojován především s onemocněním zvaným křivice, jejíž výskyt je doložen už od starověku. Tradiční léčba spočívala v podávání rybího tuku a vystavování se slunečnímu světlu. Tento způsob léčby se používal i u pacientů s tuberkulózou. První zmínky o pozitivních účincích slunečního světla byly zveřejněny v první polovině 19. století. Odtud zřejmě pochází úsloví: „Kam nechodí slunce, tam chodí lékař.“ Viděli jste pohádku Lotrando a Zubejda? Vzpomínáte? I tam toto úsloví zaznělo.

Je na místě podotknout, že v počátcích zmiňované léčby se o vitamínu D vlastně nic moc nevědělo. Mechanismus vzniku vitamínu D3 pod vlivem světla byl popsán v roce 1978, avšak vliv UV světla proti cizorodým látkám byl objasněn až v roce 2009. Vitamín D se podílí na procesech jak přirozené, tak získané imunity. Jeho nedostatek je příčinou větší náchylnosti k infekčním onemocněním, zhoršení průběhu některých nemocí, vzrůstajícího výskytu autoimunitních onemocnění a v neposlední řadě je zmiňován v souvislosti s nádory.

Nechali jste si někdy vyšetřit hladinu vitamínu D? Víte, jaká by měla být?

Právě alarmující skutečnost, že dvě třetiny lidí v severních zeměpisných šířkách, včetně České republiky, mají zejména na podzim a v zimě nedostatek vitamínu D, vede ve stále větší míře ke zjišťování jeho hladiny při běžných odběrech u lékaře.

Jak jste na tom vy? Znáte svou hladinu vitamínu D? V současnosti lze stanovit hladinu vitamínu D ve většině laboratořích. Svůj vitamín D bychom měli mít pod kontrolou všichni. Kdo by rozhodně měl pátrat po své hodnotě především? Ti z vás, kteří nepobýváte často na slunci, obézní lidé, pacienti s Crohnovou chorobou, ulcerózní kolitidou, roztroušenou sklerózou, onkologičtí pacienti, pacienti užívající kortikoidy v tabletách a infúzích, těhotné a kojící ženy. 

Jak si hladinu vitamínu D zvýšit?

Jak vitamín D získáte? 80–90 % zásob se v našem těle vytváří osvitem kůže slunečním zářením. Dle nejnovějších poznatků se doporučuje slunění krátkodobé, avšak intenzivní, tzn. během poledních hodin, kdy slunce padá kolmo a záření obsahuje maximum krátkých UVB paprsků. Za minimální dobu je považováno 15-20 minut 2x týdně max. do mírného zčervenání kůže. Je nutné zároveň myslet na rizika nadměrného slunění, na které upozorňují dermatologové! Opalovací krémy obecně používáme jako prevenci rakoviny kůže, ale současně je na místě uvést, že snižují nebo zcela zabraňují tvorbě vitamínu D v kůži. V období, kdy není UV záření dostatek a jeho zásoby v tělesném tuku z jara a léta jsou vyčerpány, zůstává důležitým zdrojem strava. Vitamín D je přirozeně přítomen jen v malém množství v běžně se vyskytujících potravinách. Podle studie Státního zdravotního ústavu (2017) má dostatek vitamínu D z obvyklé české stravy méně než 1 % osob, což v méně slunečných měsících může způsobit problémy, resp. prohloubit jeho nedostatek. Vitamín D je vitamín rozpustný v tucích, proto se doporučuje jej konzumovat s tučným jídlem, aby se z trávicího traktu dobře vstřebával.

Ještě několik důležitých informací…

Jaké jsou dobré zdroje vitamínu D?

Tělo si vytváří vitamín D přímým slunečním zářením na kůži. Přibližně od konce března/začátku dubna do konce září je nejvhodnější doba získat veškerý potřebný vitamín D prostřednictvím slunečního záření. V období nedostatečného slunečního svitu (v podzimním a zimních měsících) je důležité do jídelníčku zařadit potraviny obsahující vitamín D, případně zvážit zařazení potravinového doplňku. Potravinových zdrojů vitamínu D není mnoho. Patří mezi ně tučné ryby – například losos, sardinky, sledi a makrely a produkty z nich. Čím jsou ryby tučnější, tím ho obsahují více. 1 kávová lžička (5 g) rybího oleje, bezkonkurenčně nejbohatšího zdroje, vydá za 200g porci lososa. Dalšími zdroji jsou červené maso, játra, žloutky, některé houby a obohacené potraviny. V České republice není obecně kravské mléko dobrým zdrojem, protože není povinně obohacováno, jako je tomu v některých jiných zemích. Přesto jsou u nás regionální zpracovatelé mléčných výrobků, kteří své produkty obohacují.

Vitamín D se vyskytuje v tučných rybách – např. lososu, sardinkách, sledích a makrelách; červeném mase; játrech, žloutcích a obohacených potravinách (jedlé tuky (margaríny, tuky na pečení, oleje)), výrobky na rostlinné bázi (nápoje, dezerty, alternativy jogurtů, smetany), mléko, jogurtové nápoje, výrobky z obilovin (snídaňové cereálie, tyčinky), kakao a některé houby.

Kolik vitamínu D je potřeba?

Denní dávka 20 μg vitamínu D je obsaženo přibližně ve 3 g rybího tuku, 130 g lososa, 340 g tuňáku, 30 vajec nebo 4 kg švýcarského sýra.

Ministerstvo zdravotnictví České republiky v roce 2020 doporučovalo v souvislosti s pandemií COVID–19 denní dávky 25–50 μg (1 000–2 000 UI) vitamínu D pro dospělé osoby. Uvádí dále, že pro aktivaci imunitních procesů je vhodná denní dávka asi 50 μg (2 000 UI). Kojenci, děti či těhotné ženy mají doporučené denní dávky jiné. Existují důkazy o tom, že vitamín D snižuje riziko koronaviru (COVID-19). V současné době jich však neexistuje dostatek na podporu užívání vitamínu D pouze k prevenci nebo léčbě COVID–19. Doplňování vitamínu D je nezbytné z jiných důvodů, jako je zdraví kostí a svalů. V roce 2017 bylo prokázáno, že suplementace vitamínu D chrání před akutní infekcí dýchacích cest (8).

Kdo je ohrožen nedostatkem vitamínu D?

Mezi ohrožené skupiny patří lidé, kteří často pobývají v uzavřených prostorech a venku chodí zcela zahaleni. Dostatečné množství vitamínu se vlivem slunečního záření netvoří lidem s tmavou barvou kůže. Mezi další rizikové skupiny patří staří lidé, děti, těhotné a kojící ženy. 

Mám užívat doplněk stravy vitamín D?

Pokud jste se na jaře a v létě příliš nevystavovali slunci a pobývali často v uzavřených prostorech, je na místě zvážit užívání 10-20 μg (400-800 IU) denně.Odborníci doporučují dodávat vitamín D prostřednictvím doplňků stravy. Konkrétní situaci konzultujte se svým praktickým lékařem.

Jak je vybrat?

Rozlišujeme dva základní typy vitaminu D: D2 (ergokalciferol) a D3 (cholekalciferol). D3 je zhruba čtyřikrát účinnější než D2. K dispozici jsou kapky, tabletky, tobolky, gumoví medvídci a další. Určitě je dobré zvolit takový preparát, který je přírodní, bez umělých barviv, různých stabilizátorů a dalších přidaných látek.

Co říci závěrem?

Posilujte svou imunitu zdravým životním stylem a nezapomínejte na vitamín D.

  • Využijte všechny slunečné dny k různým venkovním aktivitám!
  • Jezte ryby!

  1. Méně než 1 % osob má dostatek vitaminu D z obvyklé české stravy – v zimě to zakládá na problémy, SZÚ. www.szu.cz [online]. [cit. 2020-10-18]. Dostupné online.
  2. Nezapomínejte na vitamín D, který podporuje imunitu – Aktuální informace o COVID-19. koronavirus.mzcr.cz  [online]. [cit. 2021-10-20]. Dostupné online.
  3. Nedoceněný vitamin D – náš nezbytný celoživotní průvodce. www.nedoceneny-vitamin-d.cz [online]. [cit. 2021-10-16]. Dostupné online
  4. https://www.nhs.uk/conditions/vitamins-and-minerals/vitamin-d/
  5. ŠÍMA, Petr a Bohumil TUREK. Vitamín D a imunita. Živa . Praha: Academia, 2015(6). ISSN 0044–4812.
  6. ŠTERZL, Ivan. Vliv vitamínu D na imunitní procesy. Interní medicína pro praxi. Olomouc: Solen, 2014, 16 (3). ISSN 1803-5256.
  7. HRDÝ, Petr a Pavel NOVOSAD. Nové poznatky o funkci vitaminu D.  Praktické lékárenství. Olomouc: Solen, 2015,  11 (2). ISSN 1803-5329.
  8. Martineau AR, Jolliffe DA, Hooper RL, et al. Vitamin D supplementation to prevent acute respiratory
    tract infections: systematic review and meta-analysis of individual participant data. BMJ  2017; 356 doi:  https://doi.org/10.1136/bmj.i6583
  9. Adrian F. Gombart,  Adeline Pierre, Silvia Maggini. A Review of Micronutrients and the Immune System–Working in Harmony to Reduce the Risk of Infection. Nutrients  2020,  12 (1), 236; https://doi.org/10.3390/nu12010236
  10. Referenční hodnoty pro příjem živin (DACH). 2019. 2.vydání v ČR. Praha: Společnost pro výživu. ISBN 978-3-86528-148-7

##Zatím nejsou vloženy žádné příspěvky##

##Zatím nejsou vloženy žádné příspěvky##

##Zatím nejsou vloženy žádné příspěvky##

Související články

Posílení imunity, …proč zrovna nyní? A kdy jindy, než po zimě, v době pandemie a před létem, které byste si jistě chtěli užít bez nemocí. Imunita je věc celostního přístupu, ostatně jako všechno v našem těle. Je ovlivňována spoustou faktorů a neméně dalších věcí naopak ovlivňuje ona sama. Jestli jste dosud neměli dostatek času a motivace, možná se vám dostane v současné době „životních omezení“ kvůli probíhající koronavirové pandemii. Nejvýznamnějším faktorem kromě genetiky, který do výsledné imunity zasahuje, je náš životní styl. Pojďme začít jím a to konkrétně od složky, která je součástí našeho životního stylu každý den, každý den ji děláme, ale ne vždy dobře. Od jídla. Prvním krokem změny našeho životního stylu může být úprava stravovacího režimu.

Často se v nejrůznějších zdrojích dovídáme, jak často v průběhu dne jíst. Všechny je nutné brát jako návodnou inspiraci, ne jako bernou minci. Stravovací režim je čistě individuální záležitostí. I když je jednodušší si nechat něco někým naplánovat a tupě to pak kopírovat, tak vám vřele doporučujeme dát si ten čas a hlavně být ochotni přemýšlet a nastavit si stravovací režim, který vyhovuje právě vám.

Selen je pro fungování lidského organismu a udržení pevného zdraví ohromně důležitý. První zmínky o jeho prospěšnosti pochází až z poloviny 20. století.

Zinek je významným antioxidantem. Antioxidanty pomáhají chránit naše tělo před oxidačním stresem. Co to znamená?

Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace