Posílení imunity, …proč zrovna nyní? A kdy jindy, než po zimě, v době pandemie a před létem, které byste si jistě chtěli užít bez nemocí. Imunita je věc celostního přístupu, ostatně jako všechno v našem těle. Je ovlivňována spoustou faktorů a neméně dalších věcí naopak ovlivňuje ona sama. Jestli jste dosud neměli dostatek času a motivace, možná se vám dostane v současné době „životních omezení“ kvůli probíhající koronavirové pandemii. Nejvýznamnějším faktorem kromě genetiky, který do výsledné imunity zasahuje, je náš životní styl. Pojďme začít jím a to konkrétně od složky, která je součástí našeho životního stylu každý den, každý den ji děláme, ale ne vždy dobře. Od jídla. Prvním krokem změny našeho životního stylu může být úprava stravovacího režimu.
Nejde jen o váhu, ale hlavně o zdraví
Mnoho obézních lidí má svůj stav spojeno pouze s nějakými kily navíc. A tak nějak se postupně smíří s tím, že před tím zrcadlem „fakt blbě vypadají, ale…“ a následuje milión výmluv, proč tomu tak je a proč se s tím dá málo dělat. Ano, u kil navíc před zrcadlem řeší jenom tu estetickou stránku. Kdyby však zrcadlo mohli umístit do svých cév, do slinivky břišní, do srdce, ledvin a střeva, možná by zjistili, že pár kil navíc se změnilo v tunu zdravotních problémů a mínus pár let kvalitního života. Nebo se spíše brzy v problémy změní, v počátcích je zrádné, že člověk nic necítí, a až teprve ucítí, jsou možnosti nápravy mnohem okleštěnější, než na počátku.
Zkuste o jídle přemýšlet
Velmi populární vědomé jedení není na světě nic nového. S prvními zmínkami přišel již před sto lety jídelní nadšenec Horace Fletcher. Právě vědomé jezení, kdy přemýšlíme o tom, co jíme (složení potravy), kde a kdy to jíme (u jídelního stolu nebo u televize? 1x, 3x nebo 10x denně v podobě přesolených pochutin?), jak to jíme (hltáme nebo každé sousto několikrát zuby zpracujeme a usnadníme tak práci žaludku) a proč to jíme (protože máme hlad nebo zaháníme nudu či stres?).
Zkuste nad svým talířem přemýšlet, jak jsou na něm rozděleny jednotlivé složky potravy (bílkoviny, sacharidové potraviny, zelenina a ovoce, byť jsou to také cukry a tuk).
Je neskutečné, když některou ze složek jenom trochu zvětšíte nebo zmenšíte, jaký to může mít vliv na výsledný příjem energie, a tedy na váhu.
Kromě energie zajišťují našemu tělu i dostatek vlákniny, vitamínů a minerálů.
U každé potravinové skupiny jsou chronicky známé potraviny, které tělu prospívají a které naopak škodí. Tedy můžeme zjednodušeně říci, že máme hodné i zlé nositele sacharidů, stejně tak tuků i bílkovin.
Znalost vhodných a škodlivých zdrojů jednotlivých druhů potravin jako základ stravování
Když se mi po 40 výrazně zpomalil metabolizmus, kdy bych již se stávající stravou a pohybovými aktivitami neměla svou ideální váhu, ještě více po 45. roce, řádky níže a nahrazování „zlých“ hodnými potravinami se stalo společně s pohybem základem k udržení si té své optimální váhy. Jasně, ne vždy je pevná vůle dostatečná. Kolikrát zhřeším, zvláště se svou láskou k čokoládě a domácím štrůdlům, bábovkám a buchtičkám, ale důležité je, že se hřích nesmí stát pravidlem, ale spíše výjimkou. Také jsem schopna hřích vykompenzovat následnou střídmostí jinde.
Zkuste tedy jako první nastudovat, nebo se spíše zamyslet nad následujícími zástupci zdrojů sacharidů, tuků i bílkovin, třeba objevíte právě mezi těmi zdravými něco, co by vám mohlo chutnat.
Vhodné zdroje sacharidových potravin:
Brambory, luštěniny, celozrnné pečivo a chléb, ovoce a zelenina, obiloviny - kroupy, ovesné vločky, těstoviny, rýže, jáhly, pohanka, kroupy, čirok, teff, quinoa aj.
Nevhodné zdroje sacharidových potravin:
Sladkosti a cukrovinky, sladké pečivo, doslazované snídaňové cereálie, cukry skryté ve slazených nápojích, kompotech a mléčných výrobcích, kupované omáčky, dresingy a dochucovadla.
Vhodné zdroje bílkovinných potravin:
Ryby (tuňák, sleď, makrela, pstruh, sardinky, losos, sumec, treska, platýs, halibut, tilapie), kuřecí, krůtí maso a jiná drůbež, libové maso hovězí - zadní, svíčková, libové vepřové - kýta, panenka, telecí, jehněčí, pštrosí, klokaní, králík, zvěřina, kachna, husa nebo bažant (bez kůže), mléko a mléčné výrobky, jogurt, tvaroh s obsahem tuku do 3 %, sýry kolem 30 % tuku v sušině a vejce.
Nevhodné zdroje bílkovinných potravin:
Tučná masa, uzená masa, druhotně zpracované masné výrobky (masa umletá v obchodech, tučné uzeniny, trvanlivé salámy, párky, měkké salámy), drůbeží s kůží, tučné mléčné výrobky - plnotučné sýry, smetana, zmrzlina, plnotučné mléko, zakysaná smetana, šlehačka, smetanové jogurty.
Vhodné zdroje tuků:
Rostlinné oleje např. řepkový, slunečnicový, olivový, ořechy, semínka, ryby (tuňák, sleď, makrela, pstruh, sardinky, losos, sumec, treska, platýs, halibut, tilapie) a vhodné druhy potravin s obsahem tuku - kuřecí, krůtí maso a jiná drůbež, libové maso hovězí - zadní, svíčková, libové vepřové (kýta, panenka), telecí a mléko a mléčné výrobky, jogurt, tvaroh s obsahem tuku do 3 %, sýry kolem 30 % tuku v sušině a vejce.
Nevhodné zdroje tuků:
Sádlo, slanina, tučná masa a druhotně zpracované masné výrobky (mleté maso, párky, salámy, klobásy, paštiky), drůbeží s kůží, tučné mléčné výrobky - plnotučné sýry, smetana, zmrzlina, plnotučné mléko, zakysaná smetana, máslo, smetanové omáčky, palmový olej a palmojádrový olej, kokosový olej (trvanlivé pečivo, oplatky, cukrovinky, čokolády, polevy).
