Kariéra, profese nebo povolání?

Snad každý z nás stál někdy před volbou, čím chce být, jakou profesi či cestu zvolí a také kdy – zda hned po základní škole, maturitě nebo až vystuduje školu vysokou.

Sama mám zažité, že i vysoká škola a velkoměsto nezaručí kdykoliv vhodné zaměstnání. Leč stále žijeme v době, kdy absolvování školy či kurzů otevírá další a další dveře.

Každý máme právo volby a mě k tomuto tématu opět navedla skupina nezaměstnaných. Často říkají – „chci něco, kde bych měl kariérní postup“, nebo „na bývalém pracovišti jsem už neměl kam postoupit“.

Několikrát jsem se nad tím pozastavila „a jak to mám já“? Vždyť já dělám, co je třeba, ať už ve zdravotnictví, školství či jinde a za čas mě to posune jinam.

A pak mi to došlo – i já mám zájem růst, ale jinak. Protože pracuji jako celostní terapeutka, stále se učím něco nového, a abych mohla lidem ukázat cestu z jejich situace, potřebuji „dobrou mapu“, znát cestu nebo alespoň ukázat směr. A ten růst se nepozná novým titulem či jinou značkou auta před domem. Pozná se další technikou, s níž pracuji, energií, která ze mě vyzařuje a pohodou, s níž klient odchází.

Okolí, lidé, se kterými trávíme čas, mají vliv na naši osobnost, náš život.

Proč to píšu?

Všímejme si svého okolí – s kým trávíme čas. Jak tito lidé myslí, mluví a zda, když je za čas potkáme, jsou alespoň v něčem jiní. I kdyby zhubli nebo si našli práci, která je baví či vhodného partnera.

Prostředí kolem nás je jedním z faktorů, které mají vliv na náš život i osobnost. Proto doporučuji vědomě volit, kudy a s kým jdu životem.

V případě kariéry se mi líbí označení Povolání, to, k čemu jsem povolána. Jestliže toto plníme, prožijeme kus života v tvoření, radosti a naše práce bude přínosem jak pro nás, tak pro okolí. A o tom to celé je.:-)