S jistotou víme, že sluneční záření a citlivá kůže kožního typu I, II jsou faktory, které výrazně zvyšují riziko vzniku maligního melanomu. Je to jedno z mála preventivních opatření, které můžeme ovlivnit. Sluneční záření se skládá kromě viditelného světla z infračervených paprsků, které zodpovídá za teplo a ultrafialového záření, které má významné biologické účinky. Z hlediska vzniku nádorových onemocnění je rozhodující především záření v ultrafialové oblasti. Ultrafialové spektrum dělíme na 3 části: UVA, UVB a UVC.
UVC záření, horské slunce
Nejkratší vlnovou délku, a tím i největší riziko pro vznik nádorů, má UVC záření. Jeho vlnová délka se pohybuje mezi 200-290 nm. Tato vlnová délka je díky své malé energii fotonů kompletně pohlcována v atmosféře, takže se s ním ve slunečním záření kromě kosmických výletů nesetkáme. Člověk ve své vynalézavosti objevil rtuťovou tlakovou výbojku, která byla jedním z nejstarších zdrojů ultrafialového záření, používaných k léčebnému a kosmetickému ozařování. Tato výbojka však měla obrovskou nevýhodu v tom, že emitovala 65 % záření v UVC části ultrafialového spektra. Proto dnes používáme tzv. horské slunce, jehož zdroj je na bázi právě rtuťové tlakové výbojky, pouze jako germicidní lampu, k dezinfekci laboratoří nebo operačních sálů v době, kdy v místnostech není přítomen personál.
UVA a UVB záření
Sluneční světlo tedy dopraví na zemský povrch převážně UVB a UVA záření. Pro informaci má UVB záření kratší vlnovou délku (290-320 nm), tedy nižší energii, nižší průnik do kůže i atmosférou, ale závažnější biologické účinky než UVA (320-400 nm).
UVB záření je pro vznik maligního melanomu pravděpodobně nejvýznamnější. Souvisí to se zkušeností, že maligní melanom vzniká spíše u osob, jež se v minulosti často na sluníčku spálily, třeba až do vzniku puchýřů. Jiné kožní nádory jako bazaliomy a spinaliomy se tvoří v souvislosti s chronickou expozicí UV záření.
Pozor ale i na UVA záření (mimochodem hlavní vlnová délka v lampách v soláriích), vyvolává urychlení stárnutí kůže. To by mohlo odradit opalující se ženy spíše než strašení rizikem vzniku melanomu. Jak kůže stárne? UVA záření je delší vlnová délka než UVB záření, a tím proniká záření do hlubších partií kůže, konkrétně do její střední vrstvy (škáry), která obsahuje různé druhy vláken, kolagen a elastin, zodpovídajících za kožní pružnost. UVA záření vyvolává v těchto vláknech chemickou a strukturální přestavbu, jež zhorší jejich funkční vlastnosti, a tím vede k vytvoření kožních vrásek.
Jak se tedy máme chovat, abychom škodlivé účinky ultrafialového záření na kůži omezili na co nejmenší míru?
1. Vyvarovat se pobytu na slunci
Ideální samozřejmě je omezit pohyb na přímém slunci. Hlavně se snažíme vyvarovat pobytu na slunci v době mezi 11. - 15. hodinou, kdy je UVB záření atmosférou nejméně filtrováno, protože dopadá ze slunce na zemský povrch skrze atmosféru její nejmenší tloušťkou. V té době se pohybujeme ve stínu budov, pod stromy, pod slunečníkem a podobně.
2. Ochrana před sluncem pomocí oděvu
Zároveň kryjeme kůži co nejvíce oděvem. Ne každé oblečení chrání proti ultrafialovému záření stejně kvalitně. Záleží na druhu použitého materiálu k výrobě oblečení, barvě vláken, struktuře tkaní, stáří látky, sepranosti, suchosti nebo vlhkosti apod. Proto je nejlepší, když pro plánovaný pobyt na slunci zvolíme oblečení z certifikovaných tkanin, které mají přímo deklarován stupeň ochranného faktoru (UPF) proti UV záření.
3. Fotoprotekce nezakryté kůže, přípravky na opalování, opalovací krémy
Při ochraně proti ultrafialovému záření nejde o to, jak kvalitní masťový základ použijeme, ale jak silný ochranný faktor proti ultrafialovému záření obsahuje, tzv. fotoprotekce s určitým SPF (faktor). Co to ale vlastně ten faktor je? SPF, jak se odborně ochrannému faktoru v krémech říká, uvádí, jaká část ultrafialového záření se při jeho použití dostane do kůže. Tak např. faktor 10 propustí do kůže 1/10 ultrafialového záření a zjednodušeně řečeno prodlouží náš pobyt na slunci 10krát při vzniku stejných škod (např. zčervenání) jako bez použití tohoto faktoru. Analogicky faktor 20 propustí do kůže 1/20 ultrafialového záření, ochrání nás tedy před 95 % dopadajícího záření, faktor 50 nás ochrání před 98 % záření, faktor 100 před 99 % atd.
Ochranné faktory proti UV záření v prostředcích na opalování
Ochranné faktory jsou buď na chemické, nebo fyzikální bázi. Z fyzikálních prostředků je typickým příkladem oxid zinku nebo titanu. Jedná se o rozemletý prášek, který je přimíchán do krémové nebo jiné báze a vytváří na kůži jemný ochranný film, jenž ultrafialové záření odráží. Tento ochranný film nám díky své viditelnosti signalizuje, zda je naše kůže stále ještě účinně ošetřena. Známe to např. z různých tyčinek na rty, které používáme při alpském lyžování. Nutno podotknout, že v dnešní době jsou moderní fyzikální faktory tak jemně dispergovány v základu, že nemusí být vždy viditelné, což je z hlediska detekce účinku nevýhoda, ale z hlediska kosmetického je to komfortní.
Chemické faktory proti UV záření fungují mechanismem pohlcování fotonů ultrafialového záření, jejichž energie se díky chemické reakci přeměňuje na neškodné teplo.
Moderní fotoprotektivní prostředky s vysokým ochranným faktorem používají obvykle kombinaci obou typů výše uvedených látek.
Strategie používání opalovacích přípravků
Používání prostředků s ochrannými faktory proti UV záření vyžaduje dodržování určité strategie, která zajistí dostatečnou ochranu, jež je deklarována na příslušném balení.
Jak často nanášet na kůži přípravky na opalování?
V zásadě platí, že prostředek nanášíme na kůži v dostatečném množství alespoň 20 minut před pobytem na slunci, a tuto aplikaci podle druhu prostředku a chování na slunci pravidelně během dne opakujeme. Bez koupání opakujeme aplikaci ochranného prostředku každé 2 hodiny, faktor totiž odplavuje pot a některé chemické faktory ztrácejí při přeměně ultrafialových paprsků na teplo své ochranné vlastnosti. Při koupání je nutné nanášet prostředky označené jako water-resistant každých 40 minut a water-proof každých 80 minut. Pozor!! Voda proti ultrafialovému záření dostatečně nechrání. V pohybující se čisté vodě se opálíme velmi dobře do 1 metru hloubky a ve stojací vodě trochu hůře pro větší odraz UV záření od klidné hladiny.
Dávka UV záření při pobytu na horách
Stoupáme-li do hor, s každými 300 metry se zvýší intenzita ultrafialového záření o 4 %, se zvýšením dávky záření musíme počítat také při odrazu od vodní hladiny nebo sněhu. S přibližujícím se rovníkem stoupá dávka UV záření - např. ve srovnatelné nadmořské výšce na polárním kruhu je množství ultrafialového záření při jasném slunečném dnu ve stejnou denní dobu a ročním období 5krát nižší než v tropické oblasti.
Je třeba upozornit, že děti do 1 roku nevystavujeme ultrafialovému záření vůbec. Vyplývá to ze zkušenosti s dětskou kůží, která je citlivější a snadno se spálí. Navíc v poslední době bylo vědecky prokázáno, že mateřská znaménka přibývají po vystavení se ultrafialovému záření v útlém dětství. Jak jsme si již uvedli, zvýšený počet mateřských znamének zvyšuje riziko vzniku maligního melanomu, a proto je bezpodmínečně nutné děti před UV zářením ochránit.
Ultrafialové záření k léčebným účelům
Občas se setkáváme s námitkami, že ultrafialové záření má i příznivé efekty na organismus, jako je přeměna vitamínu D na jeho účinnou formu, pozitivní vliv na psychiku nebo léčebné účinky v rámci fototerapie některých kožních chorob. Všechno to je naprostá pravda, avšak např. ultrafialového záření pro přeměnu dostatečného množství účinného vitamínu D stačí tak malá část, která se do kůže i přes všechny ochranné postupy přesto dostane. Léčebné použití ultrafialového záření probíhá za přísně definovaných podmínek a lékař při volbě tohoto terapeutického postupu vždy zvažuje, zda bude pacienta léčit prostředky, které poškozují svými nežádoucími účinky jiné části organismu anebo přímo kůži. Při chronických kožních chorobách se většinou tyto postupy střídají, aby organismus nebyl zatěžován stále stejnou škodlivinou.
Autor: MUDr. Silvie Rafčíková, MBA