Na celé zeměkouli se vyskytuje mnoho odrůd dýně. Obrovskou výhodou je jejich dlouhá trvanlivost a opravdu všestranné využití.
Má cesta k dýni trvala doslova desetiletí. Přes dýňový kompot ala ananas, který nám dávali ve školní jídelně. Fuj, úplně jsem to nesnášela. Až po dýňové zelí, kterým byl obohacen výběr obědů na střední škole. Ani takto upravená dýně mě tenkrát nikterak nenadchla. Doma se dýně nejedla vůbec. Myslím, že se maminka a babička po našich komentářích a senzorickém hodnocení (nejenom mém, ale i mých sester) vzorků dýňových „pa-pokrmů“ ani nesnažily nám je v jakékoliv podobě včlenit do našeho rodinného jídelníčku. Nejsympatičtější mi tehdy byly ty okrasné. Byly naaranžovány v lakované obývákové stěně a úspěšně se tam na ně prášilo. Postupně se pro mě dýně stala objektem vizuálního vyjádření. Důvodem nebyl Halloween a dýně v roli ochránce před strašidly a nechtěnými vetřelci. Svítící za tmy ve mně vzbuzovaly vzpomínky na lampiónový průvod a navozovaly atmosféru jakési magičnosti podzimního času. Aranžování podzimních dekorací z dýní jsou v současnosti velmi populární. Ani nevím, kdy nastal bod zlomu, a já začala s dýní experimentovat v kuchyni. Byl to opravdu senzační nápad! Díky, díky.
Dýně vyžadují oproti jiným druhům zeleniny při skladování teplé, poměrně suché podmínky mezi 10°C a 15°C a relativní vlhkost 70-75 %. Teplota by neměla klesnout pod 5°C.
Poklad se skrývá pod tvrdou slupkou. Já si dělím dýně na ty, které musím loupat a ty, které není potřeba. Je vcelku jedno, jedná-li se o gigantické nebo drobné plody. Nakrájí-li se na menší kusy, velmi dobře se zpracovávají. Velmi oblíbenou mám dýni Hokaido. Přemýšlela jsem vlastně proč? Že by proto, že ji nemusím loupat. Mezi mé top dýně patří muškátová, máslová a špagetová. Jsou chuťově výborné a není problém si je koupit či vypěstovat.
Tykve - dýně
Tykví-dýní je opravdu mnoho odrůd lišících se nejenom velikostí, barvou a tvarem, ale i obsahem energie a jednotlivých nutričních látek. I přestože je obsah energie vyjádřen v širokém rozmezí od od 82 kJ (20 kcal) do 167 kJ (40 kcal) na 100 g hmotnosti, je hodnocení obsahu energie přijaté ve formě dýně z pohledu celkového denního energetického příjmu nevýznamné. Odrůdy nejčastěji využívané v kuchyni obsahují Ø130 kJ (30 kcal). Obrovským pozitivem není pouze jejich energetická hodnota, ale i celkové množství vody (Ø91 %). Podobně jako ostatní druhy zelenina je až 70 % energetické hodnoty tvořeno sacharidy. Ze 2/3 jde o glukózu, dále pak o fruktózu a sacharózu. Dýně jsou typické obsahem mnoha minerálních látek – draslíku (290-480 mg/100 g), vápníku, hořčíku, fosforu a dalších. V současnosti, kdy ve stravě přijímáme nízké množství draslíku, bychom mohli zařazení dýňových pokrmů do jídelníčku považovat za výborný tip pro navýšení jeho příjmu a tím zvýšení jeho příznivých účinků na cévní systém (prevence vysokého krevního tlaku). Spolu se sodíkem se totiž podílí na udržování vodního hospodářství. Různé odrůdy dýní mají i odlišné množství bioaktivních látek, látek pozitivně působících na zdraví. Oranžově zbarvené jsou bohaté na karotenoidy, především na ß-karoten, významný antioxidant. Využití β – karotenu ze zeleniny závisí ve velké míře na způsobu přípravy. Při trávení je podstatné, že se v tenkém střevu lépe vstřebávají z tepelně upravených potravin než ze syrových. Z vitamínů mají zvláště vitamín B1, B2, niacin, kyselinu listovou a kyselinu pantothenovou. Vitamínu C obsahují poměrně málo.
Za velmi hodnotná jsou považována dýňová semínka. Z celkového množství tuků tvoří 50 % nenasycené mastné kyseliny, zvláště kyselina linolová, která příznivě ovlivňuje činnost mozku a imunitní systém, a fytosteroly. Na rozdíl od dužiny semínka obsahují vitamíny A, E, D a B1, B2, B6. Z minerálních látek zinek, selen, mangan, draslík a fosfor. Mnohé jsou důležitými antioxidanty. Mangan je stopovým prvkem, který má zásadní vliv na reprodukci, růst a hojení ran. Proto semínka z dýní nevyhazujte, očistěte je, omyjte, usušte a opražené využijte při obohacování různých jídel.
Dýně Hokaido
Má malé plody o rozměru 10-30 cm. Nejčastěji má oranžovou, ale i zelenou a žíhanou barvu. Slupku při úpravě není potřeba odstraňovat. Je velmi chutná a aromatická.
Recepty z dýně
Dýňový krém se zázvorem a s praženými dýňovými semínky
Rozpis pro 4 osoby | Nutriční hodnota 1 porce |
---|---|
400 g dýně Hokaido | 820 kJ (195 kcal) |
40 g oleje | 2 g bílkovin |
50 g cibule | 14 g tuků |
100 g brambor | 14 g sacharidů |
Čerstvý zázvor | |
Sůl, pepř | |
Čerstvý koriandr | |
40 g opražených dýňových semínek |
Pracovní postup
Dýni si nakrájíme, zbavíme semínek, není potřeba zbavovat slupky. Na oleji si opečeme najemno nakrájenou cibuli, přidáme nakrájenou dýni a orestujeme. Zalijeme vodou (vývarem), vložíme očištěné, nakrájené brambory. Osolíme, opepříme. Povaříme doměkka (15 minut). Ponorným mixérem vytvoříme krém. Ochutíme čerstvým nastrouhaným zázvorem a čerstvým koriandrem. Při podávání polévku doplníme nasucho opraženými dýňovými semínky nebo lžící smetany (nehlídáme-li si energetický příjem), která ji skvěle zjemní.
Dýňové lívanečky
Rozpis pro 7 osob (cca 21 lívanečků) | Nutriční hodnota 1 porce |
---|---|
350 g dýně Hokaido | 1100 kJ (262 kcal) |
120 g jemných ovesných vloček s klíčky | 5 g bílkovin |
250 ml mléka nebo alternativního nápoje (mandlový, sójový…) | 14 g tuků |
50 g cukru | 28 g sacharidů |
40 g rozinek | |
40 g nastrouhaných vlašských ořechů | |
60 g oleje na opékání |
Pracovní postup
Ovesné vločky zalijeme mlékem a necháme nabobtnat asi 30 minut. Dýni oloupeme, nakrájíme a zbavíme semen. Nastrouháme. Přidáme vločky, cukr, rozinky, nastrouhané vlašské ořechy a vymícháme těsto. Rozehřejeme si pánev (lívanečník), omastíme olejem (malé množství). Ze směsi na pánvi tvoříme lívanečky a opékáme (nesmažíme!) po obou stranách. Při podávání lze hotové lívanečky doplnit – marmeládou, ovocem nebo jogurtem, zakysanou smetanou na ozdobu. Fantazii a chuti se meze nekladou.
Dobrou chuť a příště recepty ze špagetové, muškátové a máslové dýně.
Autor: Mgr. Jana Eliášová